Recenze: Ghostgirl - Vítejte na onom světe

1. dubna 2012 v 19:43 | Flash |  Knihy - recenze
Autorka: Tonya Hurley
Nakladatelství: Fortuna Libri
Forma vyprávění: Er forma se zaměřením na Charlottu a Scarlett
Série: Ghost girl
Žánr: young adult, duchové, humor
Názor po přečtení: Dokonalá grafická úprava knihy, překlepy to ale trochu kazí.

"Horší, než když se o vás mluví je, když se o vás nemluví."

Česká anotace: Středoškolačka Charlotte má první den po prázdninách pocit, že jí teď ve škole všechno vychází - ale jen do chvíle, než zůstane na chvíli sama v učebně na fyziku a udusí se želatinovým medvídkem. S úžasem ale zjišťuje, že smrtí nic nekončí: čekají ji podobně tragicky zesnulí studenti na kursu Posmrtné výuky, kde se má naučit, jak dořešit své světské záležitosti a posunout se dál. Charlotte se ale posunout nechce: nejvíc ze všeho si touží aspoň jednou zatančit se svou tajnou láskou Damenem. A ještě jeden sen by si ráda splnila: vždycky toužila patřit mezi populární studenty, ale byla spíš přehlížená šedá myška. Zdá se ale, že smrt je v tomhle ohledu mnohem slibnější. Stačí se jen trochu snažit, naučit se telekinezi, telepatii či vstupování do těl živých lidí, a úspěch se ocitá nadosah ruky. Jen kdyby se Charlotte neustále nestavěla do cesty žárlivá mrtvá Prue, která chce její záměry překazit...


Charlotte Usherová je - vlastně není outsiderka, protože je pro svoje spolužáky naprosto neviditelná. Prostě, jako by byla duch. A jako na potvoru se duchem vážně stane. A to věci zrovna začali jí alespoň trochu dobře - seděla hned za školní královnou Petulí a jejími dvěma nohsledkami (které se obě jmenují Wendy), její idol Damen Dylan, který je zároveň Petulin kluk, se (i když nedobrovolně) stal jejím partnerem na laboratorní práce z fyziky, a Charlotte ho ještě měla doučovat. Bohužel, překazí jí to smrt v učebně fyziky, která je způsobená zadušením želatinovým medvídkem.
Ale právě jakoby smrt odstartovala Charlottin život. Dostane se do třídy plné jiných duchů, a navíc může špehovat Damena kdekoli se jí zachce Při jeho sledování se dostane do Petulina domu, kde potká její sestru - Scarlet, která Charlottu vidí. Domluví se spolu, a Scarlet jí dovolí posedávat její tělo, čímž se Charlotta dostává do blízkosti Damena, kterému Charlotta-Scarrlet nabídla doučování z fyziky, protože to považuje za svůj nesplněný úkol. A tak se rozjíždí kolotoč dvou dívek v jednom těle, přičemž každá je úplně jiná...


Kniha má úžasný obal, i když někomu by se mohl zdát krapet kýčovitý. Také stránky a začátky kapitol mají úžasné provedení. Navíc mě zaujalo, že před začátkem každé kapitoly je jakási její hlavní myšlenka, která má hloubku a člověk v ní nachází situace ze života.
Celkově mě na celé knize mě nejvíc iritovalo, že vůbec není napsané, kolik Charlottě a ostatním je (sice je zmíněno, že je Charlotta ve druháku, ale stejně) a vůbec nejsou podchycené detaily. Například vedle normální lidské střední je jakási jiná, pro duchy a lidé a duše se navzájem mísí. Navíc je tam i dům, se stejným názvem jako škola, který chtějí zbourat, a ve kterém duchové bydlí, ale vůbec není řečeno, kde ten dům je, a jakou má souvislot se školou. Tyto detaily by se ale daly opomenout, protože autorka čtenáře skvěle vtáhne do děje, takže člověk nemá šanci sledovat každou mouchu.
V knize mi přišla nejsympatičtější postava Scarlet - osobité ghotičky-emařky, která se nebojí jít proti proudu a být jiná. Díky tomuto stylu (a částečně díky Charlottě) se začně dostávat pod kůži i Damenovi. Ale i ostatní postavy měly něco do sebe. Mrtvý studenti měli každý svou "posmrtnou přezdívku" odvozenou od toho jak zemřeli. Duchové od Tonyi Hurley se naprosto liší od "normálních" duchů, např. ze série Mediátor, kde duchové po smrti nabírali normální podobu, zatímco v Ghostgirl mají podobu, ve které zemřeli.
Až na pár detailů, které čtenář nepochopí, ani kdyby se postavil na hlavu, a zamlčených informací, se mi kniha moc líbila. Bylo to zase něco nového, skvělý odpočinek oproti upírům. Zaujalo mě, že se kniha zabývá problémem, který je normálně lidský - s pocitem, že vás nikdo nevidí, s pocitem, že stojíte mimo, že jste sami.

Tonya Hurleová má navíc svérázný pohled na duchy, a evidentně si nic nedělá z toho, že prostředí, kam přicházejí duchové-studenti není ani trochu ztotožnitelné s realitou. Duše přicházejí do třídy, dostávají od učitele - pana Mozka - manuály, jak ovládat své schopnosti, bydlí na internátě, kde můžou mít vlastní notebook... Navíc se vůbec neřeší, co se stalo s Charlottinou rodinou, jaké měla rodiče/ sourozence atd.
Ke konci knihy přijdou na řadu další chybičky, které jsou taktéž nepochopitelné, ale na vyvrcholení to vliv nemá. Knize celkově nechybí romantika, humor, přátelství a hlavně lidskost, kterou mnoho románků o nadpřirozených hrdinách nemá. Charlotta není ihned dokonalá, se superschopnosti, když zemře. Musí se je naučit z knihy, stejně jako v normální škole, musí bojovat.
Největším paradoxem knihy ale stále zůstává fakt, že Charlotte byla celý život neviditelná. A když zemřela, a stala se neviditelnou doopravdy, získala největší popularitu, a její splněné sny, které jsou naplněné sice trochu morbidním způsobem, zahřejí u srdce nejednu čtenářku.

Hodnocení: 8/10 + 1 bod za obálku


Zdroj anotace + obálky: bux.cz
Zdroj doplňujících obrázků: weheartit.com
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama