Temné vize - Odhalení

19. dubna 2012 v 15:52 | Flash |  Knihy - recenze
Autorka: L. J. Smith
Nakladatelství: Fragment, 2011
Forma vyprávění: Er forma (třetí osoba, zaměřená hlavně na Kaitlyn)
Žánr: Fantasy, zvláštní schopnosti
Počet stran: 262
Názor po přečtení: L. J. Smith píše pořád stejně, ale má i dobré příběhy.

Anotace: Kaitlyn je studentka střední školy. Kvůli svým nezvyklým očím a jasnovideckým schopnostem má pověst čarodějky. Lidé se jí bojí, a proto nemá žádné přátele. Přijme tedy pozvání do Zetesova institutu, kde bude moci začít nový život a studovat s vrstevníky s podobným neobvyklým nadáním. Kaitlyn zde pozná dva přitažlivé spolužáky, pohledného Roba, který svou léčivou silou rozdává jenom dobro, a tajemného a nebezpečného Gabriela s nezvyklými telepatickými schopnostmi. Studenti postupně začínají zjišťovat, proč byli do institutu přivedeni. A Kaitlyn se musí rozhodnout, komu má věřit... a koho bude milovat.




Temné vize nejsou Upíří deníky!

L.J. Smith. Určitě tuto autorku znáte. Jak by taky ne, když napsala sérii Upířích deníků, které se dostalo i seriálového podání? Ale upřímně... Nejsem zrovna fanda Upířích deníků. Četla jsem je do šestého dílu, načež jsem knihu odložila, protože už na mě ždímání z jednoho nápadu, který měl být dávno ukončený, trochu moc.
Přesto jsem se ale rozhodla pro Temné vize, protože spoustu lidí tvrdí, že je to nejlepší dílo L. J. Smith. A mají pravdu?
Podle mě tedy rozhodně ano.

Postavy a příběh

Samotná hlavní postava Kaitlyn je ve škole je outsiderka, neoblíbená dívka s pověstí čarodějnice kvůli svým neobvyklým očím. Také má zvláštní dar: její kresby předvídají události, které se teprve mají stát. Kait na jejím daru nejvíc děsí to, že ho neumí ovládat a nepochopí souvislosti, dokud se nestanou. Také proto přijme pozvání do Zatesova institutu, ve kterém ona a další čtyři podobně nadaní studenti středních škol po celé zemi budou zkoumat s pomocí vědců své schopnosti.
Součastně se v Kaitlyn mísí touha poznat svoje schopnosti, získat si přítele a být oblíbená, jak celý život, kdy se jí lidé obloukem vyhýbali, toužila.

A samozřejmě, máte tady i kluky. Bez nich by to nebylo ono, že? =D Je tady Rob, který je ztělesněním hodného klučiny. Na něm mi přišlo docela přehnané, že po nehodě ztratil cit "brát dívky jako dívky" a je celý takový čistý a skrznaskrz hodný. Nad tím jsem zkrátka musela povytáhnout obočí, protože mi to přijde jako taková hloupá vsuvka, aby to autorka nějak ozvláštnila.
No a na druhé straně stojí Gabriel, který je úplně klasický "bad boy." Občas mi připomínal Damona a právě proto jsem mu možná celou dobu fandila. Oba kluci jsou ale poměrně extrémy. Jeden se na holku ani nepodívá s nějakým jiným úmyslem, než s tím nejčistším a druhý si hraje na zlého, ale v hloubi duše je - jak jinak - než zranený chudák. Přesto mi ale ani jeden nijak nevadil, jsou nedílnou součástí příběhu a milostného trojúhelníku, který je u čtenářek tak žádaný.

Pocity, dojmy

Kniha ale rychle a příjemně plyne a než se nadějete, už jste na konci. Smithová se s popisováním nijak nepárá, takže kniha se rozhodně hodí i pro slabší čtenáře. Myslím, že jí ocení každý, kdo se čtením young adult nebo fantasy teprve začíná, protože ani příběh není nijak přespříliš zamotaný a složitý. Na mě byla ale přesto možná místy až moc jednoduchý. Události často hrály v Kaitlynin prospěch, úplně z ničeho nic, a v Institutu autorka Kait hned směřuje z neoblíbené holky do oblíbené, a to bez mrknutí oka.

Ve své podstatě se tedy jedná o dějově jednoduchou knihu. Smith si zachovává svůj styl - třetí osoba, strohé popisy, rychlá dějová linie. Je to zkrátka taková slabší četba, takže žádnou poetičnost nebo složitá a rozvinutá souvětí nemůžete čekat. Pokud jste četli nějakou knihu od Smithové, určitě už máte obrázek o celém jejím stylu psaní a popisu a tak trochu i o charakterech postav. Přesto mě ale Temné vize mile překvapily. Je to taková milá, oddechová četba, kterou máte za chvíli přečtenou. Rozhodně je neodstuzujte kvůli Upířím deníkům, protože by to byla škoda. Na knize je vidět, že autorka oplývá i lepšími nápady, než jaké předvádí v Upířích denících.

Obálka

Další, co se mi líbí, je obálka. Fialová je pěkná, a obálka působí decentně, ale zajímavě. Kniha také má stejný formát, jako Upíří deníky, takže se skvěle strčí pod lavici, do tašky a podobně. Líbí se mi, že Fragment všechny knihy od Smithové stylizuje do této podoby, protože se v množství jiných knih hned poznají.

Hodnocení: 7,5/10


Tímto bych chtěla nakladatelství Fragment poděkovat za poskytnutí recenzního výtisku.
Zdroj anotace a obálky: Fragment.cz
Doplňující obrázky: weheartit.com
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama