Recenze: Lovkyně snů - Procitnutí

16. července 2012 v 15:26 | Flash |  Knihy - recenze
Autor: Lisa McMann
Nakladatelství: Fragment, 2011
Počet stran: 216
Forma vyprávění: Er forma
Žánr: Fantasy
Anotace: Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem..


Na začátek: Pokud si chcete knihu koupit, kupte si jí. Půjčte si ji v knihovně nebo přejte k narozeninám. Pak si jí přečtěte a potom teprve se vraťte k mojí recenzi. Nechci nikoho odradit, protože co člověk, to jiný názor a znám spoustu lidí, kterým se Lovkyně snů moc líbila. Já ale patřím do jiné skupiny, takže si nejdřív přečtěte knihu a pak teprve recenzi, protože bych velmi nerada někoho odradila :). Moje recenze je trochu z jiného soudku.

Na začátek, ne, že by mě kniha vyloženě zklamala, to ne. Vlastně jsem o ní příliš očekávání neměla, takže to bylo v pohodě. Navíc jsem si půjčila druhý díl v knihovně, takže jsem se rozhodla požádat o Lovkyni jako o recenzní výtisk.
První, co je zajímavé a originální je, že u každého odstavce je čas a datum, takže si můžete lépe představit, kde a kdy se právě Janie nachází. Já jsem si třeba vždycky myslela, že sen trvá jen chvilku, ale tady byla Janie uvnitř i několik hodin. Chudák to opravdu neměla moc lehké, když se propadla do snu na veřejném místě nebo podobně.
Co mi ale přišlo trochu nelogické bylo, že skoro všichni spali při vyučování nebo v knihovně. Já jsem teda ve škole nikdy neusnula, spíš jsem se přiblížila zombie stavu =D. Ale to mi až tak nevadilo, protože jak jinak by to autorka měla udělat, vážně nevím.

Co je ale naprosto hrozné je styl psaní. Vždycky jsem měla za to, že by autor měl pracovat s jazykem. A to by vážně měl, protože tahle kniha mi připomíná sloh desetileté holky. Nadjete tam opravdu spoustu holých vět, každá z nich na novém řádku. Jasně, autorka kladla třeba na věty kladla důraz, a tohle je ten "styl psaní na který si chvíli zvykáš", ale já jsem to prostě nepřekousla. Mrzí mě, že jsem si stěžovala nad tím, že L. J. Smith moc nepopisuje a píše jednoduše, ale proti tomuhle je to hotová J. K. Rowlingová.

391390_476217112406522_1124626755_n_largeMožná i proto jsem se neuměla do děje nějak hodně vžít. Myslím, že by to bylo zajímavé téma, kdyby to bylo lépe zpracované. I to, jak si Janie myslela, že sny jsou vzpomínky, nebo to tak autorka později podala, mi přišlo hloupé. Na to, že se do snů lidem propadá od osmi let, už si podle mě měla dávno něco o téhle tématice najít, nebo tak bych to alespoň udělala já. V tomhle mi dost neseděla, ale musím uznat, že jsem si vždycky říkala, komu se zase propadne do snu. Je dobře udělané, že je sen oddělený jiným druhem písma, takže ho snadno poznáte.

Ale když se tam objevila kapitánka, měla jsem už obočí opravdu hodně vysoko. Nepřišla mi reálná, ani trochu. Jako nějaká postavička z komixu, vyloženě groteskní. I celého Cabelovo vysvětlení situace mi přišlo docela absurdní. Prostě sloh desetileté holky, občas tak trochu i v ději...
Kniha je ale určitě vhodná pro slabší čtenáře, nebo pro lidi, co obecně moc nečtou. Já jsem asi zvyklá na větší slovní zásobu, delší souvětí a ne jednu jednoduchou větu za druhou. Knihu přečtete za dvě hodiny, a má poměrně velké písmo. Taky mě tam štvalo, že téměř v každé kapitole byl několikrát nový odstavec i když šlo o stejnou situaci a ten odstavec mi tam prostě neseděl.
426932_343008162443423_1170153413_n_large

Možná jsem měla smůli, že jsem knihu četla po Metro 2033, což je o hodně jiný šálek kávy, ale tady mi přišlo, že děj nebyl vůbec rozepsaný, situace byly řečené jako kdyby autorka popisovala postup vaření vody na těstoviny. Ale zase jsem se s knihou nepárala několik dní, to je rozhodně plus. Je to zkátka taková odpočinkovka, když si chcete vzít něco ke čtení na pláž, bude dobrou volbou.

Celkově musím dát 4/10. Mrzí mě to, ale tahle kniha mě vážně moc nenadchla. Pořád se ale určitě dá číst, není to nic, co byste znechuceně odkládali po první stránce, ale i k takovým Upířím deníkům to má stylem psaní hodně daleko, a to už je co říct. Něco takového jsem naposledy četla snad když jsem se učila číst. Chápu, že někdo si na tenhle styl psaní zvykl, ale já prostě ne. Kniha má ale spoustu fanoušků a kladných recenzí, takže se to může lišit člověk od člověka a klidně si můžete Cabela i Janie zamilovat :).

Ukázka oněch vět, při kterých jsem si málem rvala vlasy na hlavě:
Janie neví, proč vlastně ještě čeká.
Cabel jde k jejímu okénku.
Ještě pořád může ujet.
Cabel zaklepe.


Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.
Zdroj anotace: Fragment
Zdroj obrázků: weheartit.com
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama